zde budou mandalky,ke kterým napsala verše

Petra Tomišková

Moc jsem si přála mít k obrázkům básně,díky Petrušce se mi toto přání splnilo.
Děkuji
MOJE SVĚTLO.jpg

Světlo sídlí ve Tvém srdci,

srdce je Tvůj Grál.

Láká Tě do Tvého středu,

ze čtyř světových stran

tam vítr vál.

 

Pootevři již ty dveře,

já s láskou zvu Tě dál,

teď přišly ty krásné dny,

kdy můžeš prolomit mříže

a vstoupit do nejkrásnější říše.

 

Nehledej okolo,

ta říše je v Tobě,

láskou stáváš se

a jako ohňostroj záříš

v této době.

Ohňostroj barev, světla a krásy,

nikdy nekončící proud,

proud nejčistší lásky.

 

Stojím tu vedle Tebe

a pyšný jsem Člověče,

skrze Tebe nyní moje Světlo,

moje Láska k druhým

bez zábran proteče.

 

Prolomil jsi mříže

a našel svůj Grál,

směj se a raduj,

a ostatním lidem

tu cestu ukazuj dál.

 

Já s každým z Vás po této cestě

 k Vašemu srdci půjdu rád dál,

o to jsem celým svým bytím vždy stál,

abych tu byl v ten čas, v jedinečný čas,

když  Člověk se  Láskou stal.

 

JJ.

 

autorka veršů:Petra Tomišková 

 

 

PŘIJETÍ.jpg

Je hluboká noc a Ty nemůžeš spát,
ráno chceš opět svou lásku dát.
Všude kolem Tebe je Tma,
v Tobě sedí strach, zlost a tíseň,
Tma začíná opět zpívá svou píseň.
 
Voláš mně o pomoc,
zoufalý, bezradný sám v sobě,
přicházím, beru tě za ruku,
má rada nepatří jen Tobě,
je i pro mnohé v této krásné době:
 
Tak jako máš své dvě ruce,
tak je v Tobě i Světlo a Tma.
Jdou společně ruku v ruce,
stejně tak jako nerozpůlíš svoje srdce.
 
Nyní přijmi své slzy, strach a tíseň,
dovol i jim zazpívat jejich píseň.
Na tvé cestě do Světla tě doprovází,
jinak by jsi necítil co ti ještě schází.
 
Tak je vezmi za ruce a dej jim svou lásku znát,
nenech je už déle v prachu cesty stát,
poděkuj jim a pozvi je zpátky domů,
jste jedním jako listy a kořeny stromů.
 
To oni tě učily na Tvé cestě mít se rád,
bez nich bys lásku nemohl znát,
ve chvíli kdy přijmeš je zpět,
 stane se zázrak všech zázraků.
 
Propojí se kruh a já vedle Tebe budu stát,
neboť v tuto chvíli sám sebe začneš plně milovat,
A Světlo a Tma již nebudou proti sobě,
půjdou v Lásce bok po boku v této době.
 
JJ

autorka veršů:Petra Tomišková

 

 

 

BOŽÍ TROJPLAMEN.jpg
Naděje Člověka 
 
Sedíš tu na židli,
okolo temnota a všude se válí prach.
Hlavu držíš v dlaních,
a místností tiše pluje Tvůj strach.
 
Sedíš a přemýšlíš,
co bylo předtím,
co bude pak,
v břiše sedí tíseň,
srdce Ti svírá strach.
 
V hlavě tisíce otázek,
proč jsi tu,
proč dál tu máš být,
k čemu to všechno je,
pro co máš dál tu žít. 
 
Zastav se Člověče,
zastav se na chvíli,
nejsi už minulost.
nevíš co bude za chvíli.
Teď je teď a Ty jsi tady,
naslouchej jen svému srdci,
ztiš se a přijdou jeho rady. 
 
Ucítíš jak z Tvého srdce vyletují motýli,
víří ten prach kolem Tebe,
hledají slunce, hledají modré nebe,
chtějí rozvířit ten těžký mraku strach,
chtějí letět ke slunci, letět do oblak.
 
Přestaň se vinit za to co bylo
a budoucnosti nech její čas,
jsi tady a teď,
jedině přítomnost je Tvůj dar a Tvůj pravý čas.
 
Láska je tu pro Tebe,
světla proud již sílí zas,
nehledej ji okolo,
hledej sám v sobě,
teď přišel Tvůj čas.
 
Naslouchej a uslyšíš tlukot Tvého srdce v Tobě,
ztiš se a ucítíš v břiše krásné motýly,
ty, co vířili Tvůj mrak strachu….ještě před chvílí… 
 
Věř svým pocitům, věř svému srdci,
uvidíš v životě zázraky,
poletíš vysoko, vysoko nad mraky,
ucítíš tu krásu lásky,
zažiješ opět pocity jak maminka Ti hladí vlásky.
 
Ucítíš znovu a znovu jistotu ve svém srdci,
jistotu že život máš opět ve své moci.
Člověče už se ne-boj, už ne-bojuj,
lásku ve svém srdci následuj. 
 
Neboj se říkat mám Tě(se) rád,
neboj se dát lidem svoji lásku znát.
Tvá láska rozzáří vše kolem Tebe,
Tvůj úsměv vynese ostatní až do nebe.
 
Stoupej pomalu k nebi,
zůstaň tam na chvíli,
potom otoč hlavu a
vrať se zpátky dolů,
jsi zpět z jediného důvodu,
abys měl sebe i ostatní rád.
 
Ukazuj lidem cestu, když se ji sami bojí znát,
opakuj jim bez přestání,
že láska Vás všechny chrání,
Ty už přece víš kdo jsi Člověče,
možná ještě pár chvil uteče,
než uvěří ostatní,
já přesto u vás budu stále stát
a bezpodmínečné vás mít všechny rád,
protože ta Láska…... to jsi ty Člověče,
ta láska… to jste Vy všichni.
 
autorka veršů:Petra Tomišková
 
 
 
POHLAZENÍ.bmp

Mé milované

Za temných nocí,
v době Tvého spánku,
pomalu přichází,
podobá se lehkému vánku.

Postojí nad Tebou,
pohladí Tě po tváři,
oči se mu láskou k Tobě
ještě více rozzáří.

Něžně se prsty dotkne Tvých skrání,
jsou krásné, něžné, jsou k zulíbání,
lehce Tě pohladí po čele,
usměješ se a najednou máš pocit,
že kolem Tebe jsou samí andělé.

Pomalu se usmíváš ze spaní,
Tvůj milý se k Tobě naklání,
jeho objetí mu oplácíš úsměvem,
jemně ho pohladíš po tváři
a Vaše oči v té tmě ještě jasněji zazáří.

Další noc plná Vaší lásky,
závan jeho pláště Ti lehce čechrá vlásky,
musí již odejít ještě nenastal čas,
přesto je šťasten za každou chvíli,
kdy s tebou může být zas.

Odchází, ale jeho oči tě láskyplně líbají,
koutky úst mu něžným úsměvem lehce cukají,
cítí ve svém srdci, že není krásnější než tebe,
seslalo mu tě samo nebe.

Usměj se lehoučce a kývni mu na pozdrav,
ze srdce vyšli gejzír nejčistší lásky,
až přijde pravý čas a Grálem stane se Vyšehrad,
vypijete spolu pohár čisté lásky.

Teď tady skrze mne nechává pro Tebe vzkaz,
pláču a přísahám, že s láskou ho pro Tebe příjmu zas.
Na vaší cestě vás dva budu doprovázet,
pokud bude třeba skrze mé básně se dál budete scházet.

Avalon, Vyšehrad, Svatý Kopeček,
lásko tam já s Tebou všude byl,
chodil jsem ve Tvých stopách,
svou láskou Tě obklopil.
Lásko tam všude jsme se často potkali
a naše oči se nakrátko vždy setkaly.

Vydrž moje lásko, náš čas již se blíží,
naše cesta tentokrát neskončí v kříži.
Lásky je na Zemi čím dál tím více,
lidská srdce již hoří jak bílé svíce.

Nyní nepíši lásko jenom Tobě,
moje řádky patří všem lidem v Této době:

Lidé prosím,
rozvzpomeňte se na tu krásu v nás,
otevřete svá srdce lásce,
vpusťte do života ten krásný sen.
Krásný sen o ráji, který tu již byl,
krásný sen jehož střípek
v každém z vašich srdcí ještě zbyl.

Pohleďte prosím do dětských očí jak krásně září,
v každém z těch úsměvů zahlédnu svou krásnou Máří.

Chci být již s vámi a v lásce tu žít,
chci svoji Máří políbit a za ruku vzít
a společně s ní dál po cestě jít.

chci s vámi tancovat, smát se a radovat,
chci pohladit každé dítě po tváři,
chci políbit ruku láskyplné matce,
chci se poklonit moudrosti každého starce,
chci poděkovat každému muži,
že rodinu svou chrání,
chci cítit sílu větru a slunce na rozlehlých pláních.

Proto vás prosím moji milovaní,
náš čas již se blíží,
zapalte ve svých srdcích svícny lásky,
ať opět neodejdeme v kříži.
Láska z vašich srdcí vytvoří nekonečnou vlnu,
spojí se s Matkou Zemí, Vesmírem
a dokončí tu nejkrásnější proměnu,
neboť my všichni jsme Láska.

Miluji vás JJ

autorka veršů:Petra Tomišková

http://www.masaze-pardubice.com/

 

ENERGIE RAFAELA.jpg

Lásce jsi pohlédla do očí,

tou krásou se Ti hlava zatočí,

ze srdce se rozlévá vlna krásné lásky,

Archanděl Rafael ti právě nyní pohladil vlásky.

Pohlédni za ním do nebe, je tu aby ochránil a uzdravil právě tebe.

otevři své srdce a usměj se přece,

uvidíš, hned bude líp

a nezapomeň k nebi poslat svůj dík.


autorka veršů:Petra Tomišková

http://www.masaze-pardubice.com/

 

SVĚTLO.jpg

Lásko otevřela jsi mi oči

a já v úžasu hledím před sebe,

vše okolo je jasné a zářivé,

všude vidím kousek Tebe.

 

Chce se mi plakat, smát se i tancovat,

chci obejmout všechny lidi a s nimi se radovat,

kéž by se každý chtěl napít z Tvého poháru,

na světě by bylo zla již pomálu.

 

Z Tvého srdce směrem k nám

se line zlatá záře, svítí

jak krásný drahokam.

To světýlko chci nést dál v sobě

a lásku dávat stále dál a dál,

ostatním, Matce Zemi i sobě.

 

S láskou a vděčností,

se nyní obracím k Tobě:

děkuji za všechny,

děkuji Ti lásko,

děkuji Ti Ježíši.


autorka veršů:Petra Tomišková

http://www.masaze-pardubice.com/

 

 

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one